Můj bezlepkový příběh
martin
Dlouho jsem měl pocit, že je se mnou něco špatně, ale nedokázal jsem přesně říct co. Byl jsem unavený, často mě bolelo břicho a po jídle jsem měl pocit, že mi tělo prostě nefunguje. Až po několika vyšetřeních se ukázalo, že problém je lepek.
Nejtěžší bylo zvyknout si, že jídlo najednou není samozřejmost. Musel jsem číst složení, ptát se v restauracích a řešit věci, které jsem dřív vůbec neřešil. Ze začátku jsem měl pocit, že tím otravuju okolí.
Nejvíc mi pomohlo najít pár bezpečných jídel a podniků, kterým věřím. Taky mi hodně pomohlo mluvit s lidmi, kteří si prošli tím samým. Najednou jsem zjistil, že nejsem divný, jen potřebuju jinak přemýšlet o jídle.
Nesnaž se zvládnout všechno hned první týden. Začni pomalu, najdi si pár jistot a neboj se ptát. Časem se z toho stane rutina a život bez lepku přestane působit jako nekonečný problém.